Týdně aspoň 150 minut rychlého pohybu. K tomu dvakrát silové cvičení. Vyvážená, nejlépe domácí strava, bez polotovarů, doplněná o vitamín D a omega 3 mastné kyseliny. Investice do vlastního zdraví mohou jít za měsíc i do tisíců.Steve Jobs patřil mezi nejbohatší lidi na světě, své peníze si však moc užít nestihl. V roce 2003 mu diagnostikovali rakovinu slinivky břišní.„Peníze postrádají smysl, když je člověk nemocný a nemůže si je užít. Za mě je zdraví jedna z nejlepších investic, které můžeme udělat,“ říká Miloslav Šindelář, nutriční terapeut a spoluzakladatel Institutu moderní výživy.Stejně jako u klasických investic do akcií platí, že čím dříve začneme, tím vyšší „výnos“ lze čekat. I když u zdraví ho exaktně měřit nelze. „Funguje to jako složené úročení. Je dobré začít co nejdříve, protože výsledky se potom zúročí a ve stáří to na sobě velmi signifikantně můžeme poznat. Stačí se ve čtyřiceti na třídním srazu podívat kolem sebe,“ doporučuje Šindelář.„Pokud nám není fyzicky dobře, produktivita v práci není taková, jako když se cítíme stoprocentně fit, jak potvrzují statistiky,“ dodává analytička One Family Office Anna Píchová. Kdo se dožije více let, má také delší investiční horizont.Obezita. Alkohol. Málo pohybu – tři věci, které charakterizují tuzemský životní styl. „Podle dat Eurostatu má u nás 60 procent populace nadváhu, dle měření indexu BMI jsme na prvních příčkách v Evropě. A zároveň jsme na prvních příčkách ve spotřebě alkoholu na osobu, je to nějakých 12 litrů čistého lihu na osobu za rok. Jen 7,5 procenta naší populace má každý týden nějakou zdraví posilující fyzickou aktivitu, což je málo,“ shrnuje základní „anamnézu“ české populace analytička Anna Píchová.Jakými investicemi si lze život ve zdraví prodloužit? Kam směrovat peníze a čas?PrevenceČeši jsou sice v Evropě na špičce co do počtu návštěv u lékaře za rok, ale na prevenci moc nedají. Po dvaašedesátce se v průměru netěší dobrému zdraví, zatímco v západní Evropě tenhle stav nastává o 10 let později.Trpí hlavně srdce. „Máme tady více kardiovaskulárních onemocnění, což je nejčastější příčina úmrtí všude na světě, a máme obrovský nárůst diabetu hlavně toho druhého typu,“ podotýká nutriční terapeut z Institutu moderní výživy Miloslav Šindelář.Česko přitom disponuje rozsáhlým systémem veřejného pojištění, který myslí i na prevenci. „Mám možnost jít jednou za dva roky na preventivní prohlídku k praktickému lékaři a potom dle věku a pohlaví na různé prevence ke specialistům. Specializované screeningy se doplácejí, ale je to pár stovek, tisícovka,“ říká Anna Píchová.JídloZakázané potraviny neexistují, říká v podcastu nutriční terapeut Šindelář. „Vždycky je to o množství a o frekvenci konzumace. Co opravdu podporuje naše zdraví, je zvýšený příjem ovoce, zeleniny, celozrnných obilovin, respektive vlákniny, ukazuje se, že snižuje celkovou úmrtnost,“ dodává Šindelář.Smysl podle experta také dává vyloučit z jídelníčku průmyslově ultrazpracované potraviny jako třeba polotovary typu mražená pizza. „Mají v sobě vysoký obsah energie a málo ostatních nutrientů, často třeba i málo bílkovin, což nás nutí k přejídání,“ podotýká Šindelář. Příjem energie by měl být uzpůsoben tomu, co vydáme.Kdo chce zhubnout, může sáhnout po aplikacích na monitoring přijatých kalorií. „Lidé, kteří redukují svůj jídelníček, jsou v hubnutí úspěšnější. Obézní svůj energetický příjem podhodnocují v průměru až o 50 procent,“ podotýká Šindelář a připomíná, že lidé zapomínají do kalorického součtu počítat alkohol. Každý gram alkoholu přitom obsahuje sedm kilokalorií.Velkou investicí mohou být nejrůznější potravinové doplňky, které vyjdou na stokoruny až nižší tisíce korun za měsíc. „Obejdeme se bez toho. Primární je pestrá a vyvážená strava. Má smysl rozumné doplňování vitaminu D3, hlavně v zimních měsících. Případně hořčík a protein, ale vždycky podle toho, co jednotlivci ve stravě chybí. Nebo omega tři mastné kyseliny, protože většina populace nemá dostatečný příjem ryb, kterých bychom měli přijímat minimálně dvě porce za týden,“ připomíná expert na výživu.PohybZásadní pro dobré zdraví je dostatek pohybu. „Chůze je skvělá, každý pohyb se počítá, ale za mě nestačí. Čím více pohybu obecně máme, tím jsme zdravější a tím nižší máme riziko celkové úmrtnosti. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace je minimum 150 až 300 minut aerobního tréninku za týden,“ říká Šindelář.Kromě běhu, jízdy na kole či svižné chůze bychom podle Šindeláře měli dvakrát týdně zařadit ještě silový trénink. „Člověk ztrácí ročně jedno procento svalové hmoty. V 60 až 80 letech to opravdu může být velmi signifikantní pokles,“ varuje expert.Za členství ve fitness klubech či permanentky do plaveckých bazénů platí klienti obvykle zhruba od tisícovky do několika tisíc za měsíc, záleží na lokalitě, typu zařízení a také na tom, zda využívají zaměstnanecký benefit typu Multisport karta.„Investice do ‚multisportky‘ se vyplatí tomu, kdo chodí cvičit několikrát týdně. Kdo jde jednou týdně, tak je leckdy lepší si platit jednorázové vstupy,“ uvažuje Šindelář. Do začátku doporučuje najmout si kvalitního osobního trenéra. „Až po měsíci, po dvou, po půl roce zjistí, co a jak, může cvičit sám,“ radí. „Pro spoustu lidí je to i dobrá motivace, vědí, že tam někdo čeká, nemohou trénink zrušit,“ dodává Anna Píchová.Chytrá zařízeníChytré hodinky, náramky, prsteny či pásy jsou investicí za několik tisíc. Hlídají, kolik času člověk pohybem stráví a jak je intenzivní. Sledují tep, srdce a některé měří i spánek. „Měli bychom měřit jen to, co dokážeme nějakým způsobem ovlivnit a změnit. Za mě to jsou třeba ty kroky. Stačí je měřit i mobilem, je to relativně přesné,“ mírní nadšení z technologií Šindelář.„Doporučuju monitorovat srdeční klidovou frekvenci, která souvisí s aerobní trénovaností a s tím, jak máme zdravý kardiovaskulární systém. Když se v klidu zvýší nad 100, tak už to znamená nějaký problém a měli bychom vyhledat lékaře,“ uvedl v podcastu.Z hlediska spánku mohou být aplikace podle něj i kontraproduktivní. „Jsou typy lidí, co si na noc nasadí hodinky a stresují se, jak bude ten spánek kvalitní, to bych obecně nedoporučoval. Z hlediska měření fází hlubokého REM spánku hodinky bohužel nejsou moc přesné, to platí i z hlediska spálené energie,“ varuje.SpánekSpánek je nejčastěji podceňovaný faktor zdravého životního stylu. Spánek může ovlivnit denní produktivitu. Lidé, kteří spí méně, se dožívají kratšího věku.„U mužů je to asi o pět let méně a u žen je to asi o dva roky méně. Nedostatek spánku zvyšuje riziko chronických onemocnění. Spánek ovlivňuje i to, kolik následující den po spánkové deprivaci přijmeme energie,“ uzavírá Šindelář.*****Ve vatě. Podc...